Září 2013

Parks, Squares and Alleys - Youh

25. září 2013 v 15:54 | Any |  Hudba a videa
Skvělá písnička. Jakobych zas' cítila mořský vzduch ve vlasech a chorvatské sluníčko na tváři... Jakobys pořád seděl vedle mě a vlny nám hladily naše bosé nohy. Tvoje modré oči, já, ty, my... Stačí zavřít oči a ty okažiky jsou zpátky. Jen ten návrat do reality...


Fotky 14,6

22. září 2013 v 16:27 | Any |  Fotky
Dnešní ranní počasí bylo překrásné...


Fotky 14,5

21. září 2013 v 17:36 | Any |  Fotky
Fotky z dnešní procházky. x)


Miluji stromy, miluji lesy.

Fotky 14,4 - Diana F+

18. září 2013 v 16:33 | Any |  Lomografie
Ah, fotky z letního (již třetího) filmu z mé milé Dianky F+ na svitkový film.
Mé úžasné léto, děkuji ti. Děkuji ti za to, že jsi bylo. Bylo jsi skutečné. Bylo jsi překrásné. Dalo jsi mi toho tolik... Navždy na tebe budu vzpomínat.



haha.

13. září 2013 v 18:31 | Any |  Výkřiky

Někdy vždycky je lepší nevědět, víš? Netušit, co bude následovat. Zítra, pozítří, za rok... Netušit den, kdy odejdeme z tohoto světa nebo netušit, jestli existuje nebe.
Zkus si představit, že bys naprosto přesně věděl, jak se bude tvůj život vyvíjet. Znal bys každý den, každou sekundu. Bylo by to vůbec k něčemu? Asi by to bylo hrozný, co? A... co když zítra umřu? Já, ty, někdo jinej. Třeba jenom blbou náhodou. (Hm, náhodou? "Svět je přesná shoda náhod." x). Uvědom si, že se to může stát.
Myslím, že dnes lidé berou některé věci moc na lehkou váhu. Třeba slova. Nejenom slova. I lásku. A mnoho dalších věcí.
Človíčku, ty si myslíš, že máš čas? Dovol, abych se zasmála. Čas má tebe.
Uvědomnění je velmi důležité. Uvědom si to.

Hah, co to se mnou je? Radši si to po sobě ani nebudu číst...

Any

Fotky 14,3

12. září 2013 v 19:50 | Any |  Fotky
Milí,
jak jsem již psala, mám to teď složité. Ve školním kolektivu je to sice den ode dne lepší, pomalinku si zvykám, ale jedna věc se pokazila. Jeden důležitý pocit, který pro mne znamenal nevyslovitelně mnoho. Cítím se zvláštně. Možná se ještě pozděj vyjádřím přesněji. Každopádně procházky mi dělají klid v duši. Příroda je úžasná.

Mějte se krásně a žijte přítomností. ♥

Any

PS: 4. září blog oslavil pět let své existence. Je to vůbec možný...?


Info

11. září 2013 v 20:25 | Any

Milí,
zítra čekejte fotky. Černobílé. Dnes jsem totiž konečně měla čas a náladu jít ven fotit. Je to pro mě teď složité, snažte se mi prosím porozumnět a buďte trpěliví. Děkuji Vám mnohokrát za vše.

S láskou
Any

První týden na střední

6. září 2013 v 16:08 | Any |  Výkřiky
Follow Me http://cokgulenadam.tumblr.com/


První týden v prváku za mnou. Uf...
V pondělí ráno jsem vstávala plna energie. Jedeme přece na adapťák a poznám nové lidi. Jistě to nějak zvládnu. V autobuse jsem potkala kamarády ze základky, včetně mého milého. Něco nebylo už v tu chvíli v pořádku. Ale mě to nějak moc neznepokojovalo.
Naše střední je na kopci. A čím dál jsem stoupala do kopce, tím víc na mě začalo padat něco jako nervozita. Na vrcholku, těsně před budovou školy to narostlo do slušných rozměrů. Celá jsem se klepala, když jsem vešla do třídy. Všechny ty oči hned začaly zrak upírat jenom na mě. Prohodila jsem pozdrav a zajela do lavice. Měla jsem strašně nepříjemný pocit. A pak zazvonilo. Třída byla plná, krom místa vedle mě. Prázdno. Hm, nevadí. Všude šum. Hlasy. Smích. Vešla třídní učitelka, jak se později ukázalo velmi příjemná paní. Po krátkém představování jsme se sedli do busu a odjeli vstříc adapťáku. Zase místo vedle volné...
Adaptační kurz byl fajn. Seznamování a to všechno... dobrý. Jen prostě nemám pořádného kamaráda. Skoro ve všech předmětech zatím sedím sama. Možná některým připadám jako samotářka. Jako divné stvoření. A možná taková jsem (v prváku se prej člověk najde). Nevím. Nevím nic. Jsem strašně vystresovaná. Všechno je nové. Nemám se komu vypovídat. Kamarádka je daleko a budeme se vídat jen o víkendech.
Ve městě se mi vůbec nelíbí. Auta, lidé, ruch. Všichni někam utíkají, vrhají na okolí nepřátelské pohledy nebo se dívají do země. Někdy mám pocit, že se tam sesypu uprostřed chodníku. Kde to žiju? Proč mi nikdo nepomůže? Potřebuju jenom... podporu. Někoho, kdo mě vyslechne a obejme. Už potřebuju Peťu, kámošku ze základky. Moc.
Mezi mnou a mým milým je něco špatně. Strašně mě to užírá. Někdě se stala velká chyba. A já jsem odhodlaná se zeptat, co se děje. Protože jestli se to nedozvím, tak se z toho zblázním. Doslova.
Je toho najednou tolik. Tolik stresu. Tolik učení. Tolik nového. Tolik lidí, ale neskutečně málo lidskosti.
Nádech, výdech. Musím to zvládnout. Zvládnu to. Hlavně zase nebreč, Any...
Jdu do přírody. Hned. Vylezu si na strom a tam budu. Dlouho. A budu jenom dýchat. Všechno vypustím z hlavy. Musím. A jestli ne, tak se zcvoknu.
Připadám si jako Charlie z The Perks of Being a Wallflower. Asi začnu odpočítávat počet dní, které mi zbývají do konce střední...

Any

Fotky 14,2 - Barumka

4. září 2013 v 15:42 | Any |  Fotky
Fotky z Barum Rally Zlín. x) (30.-1.9.2013)
Ten víkend jsem si užila. Moc. Poslední víkend prázdnin. Skvělých prázdnin. Posledních "základkových"...